Aktuality z oblasti občanského a firemního práva.

KUPNÍ SMLOUVA NA NEMOVITOST MŮŽE PŘINÁŠET RIZIKA. NA CO SI DÁT POZOR?

Ať už kupujete či prodáváte nemovitost, bez kupní smlouvy se neobejdete. Pokud si ale myslíte, že vás kupní smlouva ochrání před nekalým jednáním a zajistí bezproblémový převod nemovitosti, pak jste na omylu. Špatně sepsaná smlouva může při nákupu i prodeji přinášet řadu rizik, kterým je třeba se předem vyhnout. Zaměřme se na nejčastější nedostatky kupní smlouvy na nemovitost. Na co si dát pozor a co si před podpisem zkontrolovat?

Více čtěte na http://www.chytre-bydleni.cz/kupni-smlouva-na-nemovitost-muze-prinaset-rizika.-na-co-si-dat-pozor.

JSTE PŘIPRAVENI NA ÚČINNOST GDPR?

Datum účinnosti GDPR se blíží, avšak stále je čas uvést své interní postupy a dokumenty do souladu s tímto novým nařízením týkajícím se ochrany osobních údajů. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nabyde účinnosti dne 25.5.2018.

Obecně platí, že osobní údaje lze zpracovávat pouze v případě, že je dán některý ze zákonných důvodů dle čl. 6 odst. 1 písm. a) až f) nařízení, tedy nejčastěji:
a) souhlas (musí v něm být uveden konkrétní účel zpracování. Nelze udělit všeobecný souhlas stejně jako je v rozporu s nařízením mít souhlas, pokud není potřeba – např. zpracováním údajů plníte zákonnou/smluvní povinnost),
b) je to nezbytné pro plnění smlouvy (jedná se tedy o údaje nezbytné pro platné uzavření a splnění smlouvy. Je nutné uvážit, zda je od klientů potřebné mít např. RČ, číslo účtu, apod.),
c) zákonná povinnost (např. uchovávat pracovněprávní dokumentaci zaměstnanců).

Je-li zpracování osobních údajů prováděno na základě poskytnutého souhlasu, není nutné, aby subjekt údajů znovu udělil svůj souhlas, pokud je způsob udělení daného souhlasu v souladu s podmínkami nařízení a umožňuje tak správci pokračovat v tomto zpracování o po dni nabytí účinnosti nařízení.

V každém případě je tedy nezbytné revidovat:
– znění získaných souhlasů se zpracováním osobních údajů od subjektů údajů;
– znění interních směrnic a postupů při zpracování osobních údajů a zajistit jejich soulad s nařízením;
– připravit dokumenty, potřebné pro prokazování souladu s GDPR na základě principu odpovědnosti.

Máte-li pochybnosti, zda je Vaše společnost připravena na GDPR, neváhejte mne kontaktovat. Společně zavedení GDPR úspěšně zvládneme.

KOUPĚ NEMOVITOSTI – BEZPEČNÝ TOK PENĚZ

Pro běžného člověka je koupě nemovitosti zásadním životním rozhodnutím, které má významný dopad do jeho majetkové sféry. I s ohledem na tuto skutečnost je nezbytné smluvně zajistit, aby plánována transakce proběhla hladce a to, ať už se nacházíte na straně kupující nebo prodávající.

Při sjednávání podmínek kupní smlouvy vždy dbáme na to, aby byly zájmy klienta chráněny výslovnými ustanoveními smlouvy – dle hesla „co je psáno, to je dáno“. Naprosto klíčové je ujednání týkající se platebních podmínek, neboť je nutné si uvědomit, že vlastníkem nemovitosti se stáváme až v okamžiku zápisu vkladu do katastru nemovitostí. Pokud by tedy kupující uhradil kupní cenu prodávajícímu dříve než bude zápis vkladu do katastru nemovitostí proveden, dostává se kupující do obrovského rizika, neboť nemovitost nevlastní a nedisponuje ani finančními prostředky.

Z tohoto důvodu vždy trváme na úhradě kupní ceny formou úschovy, ať už advokátní, bankovní nebo notářské. Při úschově peněz složí jedna strana (kupující) peníze pro druhou stranu (prodávajícího) na zvláštní účet nezávislé třetí osoby (advokát, notář, banka). Teprve při naplnění předmětu obchodu a splnění všech podmínek smlouvy, jsou peníze uvolněny prodávajícímu. Do té doby nemůže s penězi disponovat ani jedna ze zúčastněných stran. Jedná se o spravedlivé nastavení finančního toku peněz. Advokátní úschova je upravena stavovskými předpisy České advokátní komory. Advokát je povinen vést svěřené finanční prostředky na zvláštním účtu. Na jednom účtu může být vždy pouze jedna úschova! Majetek klienta je tak oddělený od majetku advokáta a nehrozí tedy jeho zahrnutí do pozůstalosti, majetkové podstaty při úpadku advokáta nebo jeho ohrožení v exekuci vedené proti advokátovi.

Dáme-li tedy na misky vah riziko ztráty životních úspor versus relativně nízké náklady na úschovu kupní ceny, pak je rozhodnutí jednoznačné.

Neváhejte se nás obrátit – kupní smlouvu Vám upravíme na míru a ošetříme bezpečný převod Vaší nemovitosti.

KONEC NEODBORNĚ ZPRACOVANÝM NÁVRHŮM NA ODDLUŽENÍ

Dne 1. 6. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „insolvenční zákon“). Pojďme si shrnout ty nejdůležitější změny ve vztahu k oddlužení.

Jedním z problematických jevů týkajícího se oddlužení byla nemožnost regulovat či jakkoli postihovat komerční subjekty, které typicky fyzickým osobám ve velmi tíživé finanční situaci obvykle za zcela nepřiměřenou úplatu přislíbí zpracování insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení (příp. další doplňkové služby), které jsou v řadě případů pro své hrubé nedostatky (neboť bývají sepisovány nekvalifikovanými osobami) insolvenčním soudem odmítnuty, nebo obsahují chybné skutkové okolnosti či informace, které jsou způsobilé tyto osoby přivést do ještě tíživější situace, než v jaké se před započetím spolupráce s těmito komerčními subjekty nacházely.

Nově budou moci za dlužníka zpracovat a podat insolvenční návrh a návrh na oddlužení jen kvalifikované subjekty. Tyto subjekty můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinou, kam náleží osoby, u kterých je záruka odbornosti splněna již jen z titulu jejich profesního stavu nebo jejich specifického postavení ve vztahu k insolvenčnímu řízení obecně, se tedy rozumí advokát, notář a insolvenční správce. Do druhé skupiny pak budou patřit subjekty, které od ministerstva získají akreditaci pro poskytování úzkého okruhu služeb souvisejících s institutem oddlužení.

Za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení si nemůže advokát, notář či insolvenční správce nárokovat odměnu převyšující částku 4 000 Kč navýšenou o příslušnou daň z přidané hodnoty. Jedná-li se o sepis a podání společného návrhu manželů na povolení oddlužení, kvalifikovaný subjekt si nemůže nárokovat odměnu v této výši od každého z manželů zvlášť; v takovém případě je odměna „zastropována“ částkou 6 000 Kč navýšenou o příslušnou daň z přidané hodnoty.

Těmito změnami si zákonodárce slibuje vymýcení současné praxe některých podnikatelských subjektů, které nabízejí lidem v nesnázích sepis insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení (mnohdy nevalné kvality) za nepřiměřeně vysokou úplatu.

Máte-li zájem o právní poradenství v oblasti insolvencí, neváhejte se na mne obrátit.

Rozvod bez zjišťování příčin rozvratu, aneb když je dohoda možná

Smluvený rozvod je založen na existenci řady předpokladů a současně i splnění několika podmínek. V případě splnění všech dále uvedených náležitostí je na smluveném rozvodu nejdůležitější to, že soud nezjišťuje příčiny rozvratu a proces rozvodového řízení je poměrně rychlý.

Základním předpokladem smluveného rozvodu je skutečnost, že s rozvodem oba manželé souhlasí. Manželství nelze rozvést okamžitě po jeho vzniku. Zákon se tak snaží předcházet nejenom neuváženým sňatkům, ale zejména neuváženým rozvodům. Z tohoto důvodu je vyžadováno, aby manželství trvalo nejméně jeden rok. Další podmínkou smluveného rozvodu je důkaz o skutečnosti, že manželé spolu déle než šest měsíců nežijí. Jestliže rozvádějící se manželé mají nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pak je třeba, aby před rozvodem manželství bylo pravomocně rozhodnuto soudem péče o nezletilé o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Poslední nezbytnou podmínkou smluveného rozvodu je dohoda rozvádějících se manželů o vypořádání svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohoda o dalším osudu dětí po rozvodu manželství společně s vypořádáním všech vzájemných práv a povinností majetkového charakteru umožňuje v okamžiku právní moci rozsudku o rozvodu učinit (s výjimkou vztahů ke společným dětem) definitivní tečku ve vzájemných vztazích.

První novela občanského zákoníku – návrat předkupního práva spoluvlastníků nemovitostí

Před koncem roku byla schválena první novela zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která má za cíl odstranit problematická ustanovení, která jsou způsobilá v krátkém čase po jejich účinnosti omezit, znesnadnit či nevratně zasáhnout právní postavení lidí i dalších uživatelů. Podle důvodové zprávy k novele, jsou předmětem novely oblasti, které si zasluhují co možná nejrychlejší legislativní zásah, neboť u nich nelze čekat na posouzení praxí či výkladem soudu, aniž by zde hrozily nevratné následky, případně se u nich tyto důsledky v praxi již i zřetelně projevily.

Co konkrétně se například mění?

Omezení svéprávnosti

V současné době lze svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Vzhledem k náročnosti, se kterou je agenda posuzování svéprávnosti člověka spojena, a to jak pro samotnou posuzovanou osobu, tak pro justici, se obecné pravidlo přezkumu každé tři roky jeví v některých případech jako nepřiměřené a ve svém důsledku oslabující ochranu dotčených osob, již má sledovat. V případě tzv. ireversibilních stavů, kdy je zjevné, že se stav člověka nezlepší, se prodlužuje nejdelší možná doba, o které je v souvislosti s tímto opatřením možné rozhodnout, na pět let.

Odstranění nejasností ohledně formy plné moci dle ustanovení § 441 odst. 2

Cílem návrhu je tedy nastolit právní jistotu do otázky formy plné moci pro právní jednání činěná ve formě veřejné listiny, zjednodušit právní styk a snižovat náklady při něm osobám vznikající. Navzdory původnímu záměru Ministerstva spravedlnosti, které navrhovalo zrušit požadavek plné moci ve formě veřejné listiny pouze ve vnitřních věcech obchodních korporací, bylo vládou na základě požadavků členů Legislativní rady vlády rozhodnuto, že ve všech případech, kdy zákon pro právní jednání vyžaduje formu veřejné listiny, postačí plná moc v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Manželské majetkové právo

Stávající znění ustanovení § 709 odst. 3 občanského zákoníku se doplňuje tak, aby napříště nevznikaly pochybnosti o tom, že stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva, a nenabyl-li podíl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu (vyjma bytového), a tedy ani práva, ani povinnosti s takovou účastí spojené.

Další změny

Novela občanského zákoníku dále přináší snížení hranice nejvýše přípustné výše peněžité jistoty za splnění povinností vyplývajících z nájmu bytu a domu ze šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek.

Opět se vrací předkupní právo spoluvlastníka k nemovité věci. Od 1. ledna 2018 bude platit, že pokud spoluvlastník převádí spoluvlastnický podíl na nemovitosti, mají k němu ostatní spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké, a to i v případě bezúplatného převodu jako je např. darování. Při porušení tohoto práva se může spoluvlastník nemovitosti, jehož předkupní právo bylo porušeno, domáhat na nabyvateli spoluvlastnického podílu, aby mu tento podíl nabídl ke koupi za stejných podmínek, za jakých jej nabyl od původního spoluvlastníka.

Rok 2017 přinese velkou novelu zákoníku práce

S účinností od dubna 2017 se chystá velká novela zákoníku práce. Účelem návrhu zákona je provedení věcných změn v zákoníku práce směřujících k prohloubení flexibility základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích.

Zásadní navrhované věcné změny se týkají zejména zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců jako zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců, přičemž jako kritérium pro zařazení do takové kategorie se zavádí vedle dohody se zaměstnavatelem i výše sjednané pravidelně poskytované mzdy. Převedení zaměstnance jednostranným rozhodnutím zaměstnavatele se stane výjimečnou situací, neboť nově bude možné zaměstnance převést na jinou práci pouze se souhlasem zaměstnance. Přidělení jiné práce bez souhlasu zaměstnance by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance a zaměstnavatele.

Změna se navrhuje v úpravě dovolené, kde je návrh zpracován tak, že kromě dílčích změn reagujících na potřeby praxe, především umožnění převodu části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, se v něm promítá zásadní změna v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání.

K posílení flexibility pracovního poměru se navrhují změny úpravy výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (homeworking). Zpřesňují se podmínky výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, umožňuje se dohoda o rozvržení pracovní doby samotným zaměstnancem, z čehož vyplývají důsledky zejména v podobě neuplatnění některých osobních překážek v práci, náhrady mzdy nebo platu. V souladu s Rámcovou dohodou, kterou uzavřeli sociální partneři na evropské úrovni, se upravuje práce na dálku (teleworking).

To je jen stručný nástin nejvýznamnějších změn, která nás v oblasti pracovněprávních vztahů v roce 2017 čekají. Máte-li zájem o podrobný rozbor novely zákoníku práce a práv a povinností z něj vyplývajících, neváhejte se na mne obrátit.

Novinky ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli – rozhodčí doložka již není možná

Dne 1. 12. 2016 vstoupí v účinnost zákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. Již nebude možné poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, ale nově bude moci poskytovat spotřebitelský úvěr pouze subjekt, který bude mít oprávnění a bude muset splňovat zákonem dané podmínky.

Dále se tímto zákonem novelizuje zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů tak, že již nebude možno žádným způsobem mezi podnikatelem a spotřebitelem platně sjednat, že jejich případný spor (ani již existující spor) bude rozhodovat rozhodce. Předmětná novela se ovšem týká pouze nově uzavíraných smluv, tedy rozhodčí smlouvy uzavřené do 30. 11. 2016 budou posuzovány podle znění účinného v době uzavření rozhodčí smlouvy. Spory ze spotřebitelských smluv uzavíraných po 1. 12. 2016 však již budou oprávněny rozhodovat výhradně soudy.

Pozor na změny při převodu nemovitých věcí

Podle předchozí právní úpravy se převodce vlastnického práva (prodávající) a nabyvatel (kupující) mohou dohodnout, kdo z nich daň z nabytí nemovitosti zaplatí. V případě, že se nedohodnou, daň platí převodce. K dohodám docházelo ve velmi malém procentu případů, tedy daň zpravidla hradil prodávající. Novela zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí oproti tomu nově stanoví, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude výlučně nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci, tedy kupující. V této souvislosti dochází rovněž ke zrušení ručení druhé smluvní strany za zaplacení této daně. Po účinnosti novely bude za daň tedy odpovídat (a daňové přiznání bude podávat) pouze nabyvatel. Převodce nemovité věci ručitelem nebude. Výše daně z nabytí nemovitosti přitom zůstane stejná jako dosud – 4 % z nabývací hodnoty nemovitosti.

Konec zákazu souběhu funkcí?

Ústavní soud zpochybnil ustálenou judikaturu zakazující souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu. Ústavní soud vyšel z toho, že zákaz souběhu funkcí nevychází ze zákona, ale byl dotvořen judikaturou, přičemž argumenty, z nichž tato judikatura vycházela, Ústavní soud nepřesvědčily.

Stěžovatel byl předsedou představenstva OLMA, a. s., a současně v pracovním poměru vykonával funkci generálního ředitele. Do funkce generálního ředitele byl stěžovatel jmenován a výkon této funkce byl později upraven manažerskou smlouvou. Obecné soudy dospěly k závěru, že stěžovatel měl jako generální ředitel v pracovním poměru vykonávat stejnou činnost, kterou byl povinen vykonávat i jako člen statutárního orgánu. Takový souběh funkcí podle obecných soudů není možný. Z ustálené judikatury obecných soudů totiž plyne, že činnost statutárního orgánu nemůže jeho člen vykonávat v pracovněprávním vztahu. Mezi stěžovatelem a vedlejší účastnicí tak nevznikl pracovní poměr a manažerská smlouva je neplatná.

Ústavní soud zdůrazňuje, že zákaz tzv. souběhu funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu české zákony nikdy výslovně nestanovily a tento zákaz judikatorně dotvořily až obecné soudy. Toto omezení soukromoprávních vztahů tak nestanovil zákonodárce, který je v českém ústavním pořádku primárním normotvůrcem, nýbrž obecné soudy, které mohou toliko dotvářet právo, a to navíc jen v omezené míře. Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob.